Zdroj: Wikipedia. Stranky: 80. Kapitoly: Wikipedie: Dlouhodob polozam ene stranky, Polsko, Praha, Komunismus, esko, Morava, Adolf Hitler, ide, Holokaust, Romove, Seznam zkratek v online diskusich, Libye, Seznam m st v esku podle po tu obyvatel, Hovno, Pi a, Pochva, Cikani, Sproste slovo, Laa an der Thaya, Gay, Kunda, Penis, Piskovi t, Kokot. Vy atek: Komunismus (z latinskeho = spole ny") je p edev im politicka ideologie, hlasajici a po adujici spole ne vlastnictvi a odmitajici t idni rozdily mezi lidmi. Jeho zastanci jsou komuniste, zpravidla sdru eni do politicke organizace - strany, asto pojmenovane jako komunisticka. Dale sami komuniste (stoupenci komunismu jako ideologie) tak ozna uji cilovy stav - uspo adani spole nosti, jeho dosa eni komuniste prosazuji. Naopak jejich odp rci (antikomuniste) tak take ozna uji komunisticky re im, tedy politicky re im stat ovladanych komunistickymi stranami. Komunisticke ideje maji p edch dce ji v antice. Jako vyznamna politicka sila se vyno ily v prvni polovin 19. stoleti a v ramci politicke levice vznikla ada sm r socialistickych hnuti li icich se jak pojetim budouci rovnosta ske spole nosti, tak i navrhovanymi prost edky k jejimu dosa eni. Nejvlivn j imi teoretiky socialistickeho (d lnickeho) hnuti se stali Karl Marx a Friedrich Engels, kte i take stali u zrodu prvnich levicovych organizaci a vtiskli levicovemu hnuti revolu ni charakter: soukrome vlastnictvi mohou vyko is ovani zru it jen nasilim. V souladu s tim prob hla revoluce tzv. Pa i ske Komuny 1871. Revolu ni levice ziskala trvaleji moc poprve v listopadu 1917 v Rusku pod vedenim V. I. Lenina. Ve dvacatych letech minuleho stoleti se z v t iny evropskych socialn demokratickych stran odd lily radikalni frakce, ktere se p ejmenovaly na komunisticke strany. Tyto strany byly pod p imym vlivem Moskvy. Po druhe sv tove valce se komunismus prosadil i v mnoha jinych zemich v etn eskoslovenska, kde komuniste vladli od unora 1948 do konce roku 1989. V t ina ko...